Na cyklické vlně (prozatím) bez psa aneb dnes je líp než loni

Hlavně teď zůstaňte v klidu, dál čtěte a věřte, že i tahle fáze přejde :-)

Proč? Protože dnešní moje psaní na první pohled nebude mít vůbec nic společného se psy a jejich výchovou.

Ale jenom na první pohled. Na ten druhý poznáte, kam moje myšlenky směřují, a až se společně dostaneme na konec toho třetího, pochopíte, co vám tím vším chci říct. Najednou uvidíte, že moje cykličnost má s výchovou mého psa hodně, hodně společného.

A o čem že to dnes budu psát? Budu psát o echt ženském tématu, které je pro některé stále ještě tabu, pro některé jen velkou neznámou a pro některé přirozenou součástí jejich života!

Já mám na sobě vyzkoušené, že když jsem toto téma přijala do svého života jako fakt, začalo se mně, mému muži, mému okolí stejně jako mému psovi lépe žít.


Psal se tak nějak březen roku 2016, kdy se ke mně dostala kniha Cyklická žena od Mirandy Gray.

Cykličnost – menstruační cyklus –
neskutečně ženské téma
slyšela jsem to poprvé v životě a byla jsem tím vším úplně fascinovaná.

Mým takovým velkým cyklickým problémem, po celý můj cyklický život, bylo „TO“. Znáte „TO“? Velmi často o tom my ženy mluvíme jako o „dostala jsem TO“ nebo „mám TO“.

A to moje „TO“ byla hodně, ale opravdu hodně bolestivá menstruace. „TO“, co mi velmi komplikovalo osobní život a i život pracovní.

Kdo bolestivou menstruaci nezažil, nedokáže pochopit, o čem mluvím.

Mluvím o chvílích, kdy se ve čtyři hodiny ráno svíjím v koupelně ve vaně, střídavě si na břicho pouštím teplou a studenou sprchu a čekám, až mi zabere prášek na bolest.

Mluvím o pocitu, kdy intenzivně cítím, jako by mi někdo velmi pomalu vrážel nůž do podbřišku a ještě s tím poťouchle otáčel.

Mluvím o takovém úbytku energie, že kdyby mi v tu chvíli odlétalo letadlo na měsíční dovolenou na Havaji, tak by mi to bylo úplně jedno.

Mluvím o stavu, kdy se mi spouští základní obranné životní mechanismy a jediné, co mě zajímá, je „TO“ přežít.

Mluvím o hodinách a dnech, které jsem ještě do nedávna velmi těžce zvládala.

Jak jsem se s tím svým „TO“ vyrovnávala?

Různě! Tak, jak to zrovna šlo. Zkoušela jsem všechno možné. Ve škole občas fungovaly omluvenky a hodiny „bez tělocviku“. Nějakou dobu hrála hlavní roli antikoncepce, kterou mi pak museli doktoři NAŠTĚSTÍ zakázat. Nahradila jsem ji prášky na bolest, pak silnějšími prášky na bolest a pak ještě silnějšími prášky na bolest.

Moje „TO“ však stejně dříve nebo později zvítězilo
a trápilo mě čím dál tím víc.

Kuriózní radou mého gynekologa bylo, ať otěhotním, že mě „TO“ pak přejde. Já vám tedy nevím, ale nedovedla jsem se srovnat s myšlenkou, že bych svému dítěti měla říci, že bylo pouze prostředkem ke zbavení se „TOHO“.

Podle mně se mají děti narodit z lásky a potřeby přivést na svět část sebe (ale to je zase jiná písnička) :-)

Ale dny šly dál a život šel dál a „TO“ se pořád zhoršovalo. V práci jsem na „TO“ vyčerpala všechna indispoziční volna a i půlku dní určených na dovolenou. Vše bylo vzhůru nohama a nějak mi to přestávalo dávat smysl!

Cyklická žena začátečnice

A pak si mě našla „TA“ knížka — knížka Mirandy Gray „Cyklická žena“. Zhltla jsem ji jedním dechem a byla jsem nadšená. Získala jsem přesvědčení, že jsem našla řešení.

Hned nato jsem si koupila Cyklickou mapu a poprvé v životě jsem se těšila na první den „TOHO“. Na první den mé další menstruace, abych už mohla začít sledovat svoji cykličnost.

Jestli Cyklickou mapu znáte, pak víte, že se do ní vejde sledování až čtyř menstruačních cyklů… Podle svým možností jsem si poctivě zapisovala celé čtyři cykly a pak jsem si udělala svoje osobní vyhodnocení.

Výsledkem bylo zjištění, že potřebuji vědět víc a zkoumat dál.

A tak vznikla moje vlastní osobní cyklická mapa, kterou jsem si sestavila na základě výsledků sledování předchozích čtyř cyklických období a mých vlastních potřeb.

Pravda však je, že bez sledování a zaznamenávání do té první — originální, bych si ji sama nikdy nedokázala takhle skvěle na míru připravit.

S vyplňováním cyklické mapy jsem si denně pročítala i knížku, kde je krásně popsaná každá fáze menstruačního cyklu a každý den z 28denního menstruačního cyklu, „cyklu, ve kterém ženy procházejí duševními, fyzickými a emočními proměnami, které ovlivňují jejich uvažování, prožívání a chování.“

Hledala jsem souvislosti a pozorovala sama sebe a své potřeby. Začala jsem se nacházet a dokázala jsem vysledovat, na co se dál chci zaměřit. Objevovala jsem chování a spouštěče chování, které se mi pravidelně v určitých fázích objevovalo a v určitých fázích zase mizelo.

Bylo to všechno jako taková hra na hledání pokladu.

A to bylo taky období, kdy jsem osobně poznala i Danu-Sofii Šlancarovou — CYKLICKOU ŽENU.

Potkala jsem ji jako lektorku na semináři Žena 21.století je cyklická.

Seminář byl neuvěřitelný a pamatuji si z něj (mimo jiné) toto:

Dana-Sofi se nás všech ptala, kterou fázi máme nejraději, a kterou fázi máme rády nejméně. Všechny do jedné jsme odpověděly, že nejraději máme fázi dynamickou a nejméně rády máme fázi kreativní, tj. premenstruační.

To je taková ta „bouchací“ fáze… fáze, kdy žena vybuchuje vzteky zdánlivě bezdůvodně a o to víc výbušně. 😊

Dana-Sofi nám na to řekla, že jejím cílem je nás naučit mít ráda všechny fáze, a že ona osobně má svojí kreativní fázi vlastně možná nejraději.

Nooo, klepala jsem si tenkrát loni prstem na čelo :-D
Pravda však je, že dne svoji kreativní fázi zbožňuju a pořád se jí nějak nemůžu nabažit.

Cyklická rada nad zlato

Celé to moje samostudium sama sebe a svého „TO“ bylo skvělé. Četla jsem další cyklické knihy, např. Balijský deník cyklické ženy nebo 7 návyků efektivní cyklické ženy, četla jsem pravidelně přicházející e- maily a články na blogu www.cyklickazena.cz a zařazovala jsem různé cyklické typy do svého života — otáčela jsem cyklické magnety.

Pomalu a postupně jsem se posouvala dál. V jednu chvíli jsem si však uvědomila, že to nestačí. V jednu chvíli se totiž s mým „TO“ stalo něco a já jsem si šla pro radu ke gynekologovi.

Dopadlo to tak, jak to dopadnout mělo — tenkrát v pátek mi doktor po telefonu řekl, že stačí, když přijdu na vyšetření v pondělí a v pondělí mi řekl, že mi k tomu nemůže nic říct, protože to měl vidět v pátek. Áaaaaaaaaaauuuuuuuuuuuuuuu!!!

Přemýšlela jsem, co dál…

Pak jsem si vzpomněla, že „ta cyklická žena“, Dana-Sofie, nabízela na semináři a také v e-mailech cyklické konzultace – a prvních 20 minut zdarma. Tak jsem jí napsala a domluvily jsme si konzultaci a…

Od té doby mám s Danou-Sofií konzultace 2–3x měsíčně, prošla jsem s ní i cyklickou pouť a pořád je „o čem se bavit“. Zjistila jsem, že je super, když se cykličnosti věnuju sama, ale pokud se chci opravdu posunout, tak potřebuju svoje zrcadlo, svůj takový referenční bod.

Někoho, kdo je v tom, co teď právě řeším, „hustější“ než já. Někoho, kdo mi bude odborným průvodcem a učitelem.

Stejné poznání jsem udělala i ve svém psím světě. Také mám svého trenéra. I tam mám svůj referenční bod. Mám někoho, kdo je — hahahahahaha — nepopsatelně xkrát „hustější“ než já :-) Někoho, kdo mě mnoho učí a dává mi takovou zpětnou vazbu, kterou potřebuji, a která mi sedí a posouvá mě vpřed.

A právě Dana-Sofie se stala mým referenčním bodem v tématu cykličnost a moje „TO“ a já věřím, že právě celý ucelený přístup k mému „TO“ mi tak pomohl, že dnes své cyklické bolesti zvládám už jen klidovým režimem a teplým termoforem na břiše.

Na co ten „oslí můstek“?

Jestli jste dočetli až sem, jste naprosto úžasní a určitě i zvědaví :-) Vím, že dneska to je takové hodně dlouhé psaní a čtení a já věřím, že až vyjdou další články pochopíte, že to tak muselo být.

V dalších článcích se totiž budu věnovat konkrétním fázím a jejich vlivům
na moji psychiku,

a tím pádem i vlivům na můj vztah
k mému psovi
(a ke mně samotné a k mému muži
a k mému okolí a ke světu vůbec! :-) )

 


foto © Soňa Švecová a archiv Cyklické ženy®
Soňa Brenčíková Švecová
Rostu a stávám se lepší skrze pochopení svého psa a práci s ním. Vždycky jsem milovala psy a poznávání věcí do hloubky. Vím mnoho o psích potřebách a o psím chování. Díky psům vím také mnoho o potřebách jejich majitelů a o lidském chování… a díky tomu vím, jak žít společný lidsko-psí život lepší, bez strachu a násilí, plný pochopení, respektu a lásky. A to, co vím, mě baví předávat dál... Celý můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  • Jak jsem proměnila problémového psa v miláčka rodiny?

    Chcete vědět, jak si lehce vychovat problémového psa? A jak pak může vypadat vaše společná cesta k jeho proměně v miláčka rodiny?

    Stáhněte si e-knihu a dozvíte se víc!

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Cesta k psímu srdci